Historie a současnost Svatojosefské jednoty

Historie

V r. 1891 vydal papež Lev XIII. encykliku RERUM NOVARUM, která určovala učení katolické církve v sociální oblasti. V duchu této, na tehdejší dobu velmi progresivní encykliky, německý obuvnický tovaryš a pozdější kněz Adolf Kolping usiloval v Německu o hmotné a duchovní povznesení nejchudších sociálních vrstev zakládáním společenství, která u nás byla známa pod pojmem „Kolpingovy družiny“. Na základě této myšlenky začala u nás vznikat obdobně sociálně zaměřená křesťanská společenství.

Tak byl dne 9. října 1892 katolickým knězem kaplanem Janem Volánkem spolu s několika poličskými občany slavnostně založen spolek „Svatojosefská jednota katolických mužů a jinochů pro Poličku a okolí“.

Mezi přední úkoly Jednoty patřilo v té době vzdělávání dělnictva. SJ budovala rozsáhlou knihovnu, organizovala čtenářské kroužky, pořádala přednášky a vyvíjela i charitativní činnost. Do širšího povědomí spoluobčanů se nejvýrazněji zapsal její divadelní soubor.

Od svého vzniku 1892 až do nuceného zániku 1949 Svatojosefská jednota zastřešovala všechny katolické spolky s náboženským, profesním a tělovýchovným zaměřením, které v té době ve městě působily. Byly to: Sdružení katolických paní a dívek, Sdružení katolické mládeže, Sdružení katolických zemědělců, Odbočka lidových živnostníků, Všeobecné sdružení křesťanských dělníků, Jednota textilních dělníků, Odbočka křesťanských železničářů, Tělovýchovná jednota Orel a také místní organizace Lidové strany.

Předsedou spolku byl vždy zdejší děkan. Poslední z nich P. Jaroslav Daněk, který  byl duší spolku, se zvlášť výrazně zapsal do jeho činnosti. Po komunistickém převratu 1948 byli P. Daněk a někteří další členové spolku uvězněni.

Svatojosefská jednota zanikla proti své vůli úředním výnosem Okresního národního výboru v Poličce dne 25. března 1949.

Současnost

Po pádu komunistické totality byl spolek obnoven. Za tím účelem byl ustanoven přípravný výbor v čele s Ing. Jiřím Lichtágem, Ph.D. Jeho členy byli pamětníci původní Svatojosefské  jednoty J. Holas, Bohuslav Fliedr, František Martinů a Josef Radiměřský a dále mladší aktivisté Bohumír Andrle, RNDr. Mgr. Jiří Coufal, Jan Jílek, Vlastislav Mazal a Ing. Pavel Navrátil.

Dne 23. listopadu 1990 byla činnost spolku zaregistrována Ministerstvem vnitra a dne 11. ledna 1991 se konala první řádná valná hromada obnoveného spolku.

Historie i současnost  Svatojosefské jednoty je neoddělitelně spjata se spolkovou budovou – domem Jordán. Po obnovení existence spolku a znovuzískání spolkového domu zpět do vlastnictví v r. 1992 si vedení spolku s podporou svých členů stanovilo obrovský úkol – provést rekonstrukci spolkového domu. Mnozí nezúčastnění pozorovatelé, ale i členové spolku si oprávněně kladli otázku - kdo a za co? Nakonec bylo 4 roky trvající nezměrné úsilí členů spolku a jeho příznivců, všech, kteří neúnavně fyzicky pracovali, i těch, kteří diplomatickým úsilím dokázali sehnat nezbytné finance, korunováno úspěchem. Dne 5. dubna 1997 byl spolkový dům, teď už s názvem Jordán, slavnostně znovuotevřen.

Stavitelské napětí konečně polevilo a bylo možno se věnovat i aktivitám, pro které Svatojosefská jednota  existuje, tj. pořádání  kulturních, společenských, vzdělávacích  a sportovních akcí. Na tomto místě je nutno vyzdvihnout zásluhy tehdejšího předsedy spolku Vlastislava Mazala, který v letech 1997 – 1999 i přes svůj fyzický handicap (zrakové postižení) dokázal s týmem spolupracovníků zorganizovat řadu velmi hodnotných akcí. Až do r. 2001 také vycházel v brožovaném vydání spolkový „Zpravodaj“ s  řadou zajímavých a podnětných článků.  

V průběhu roku se nyní v domě Jordán koná několik plesů, přednášek, firemních společenských setkání, výročních schůzí, koncertů, besídek, svateb a soukromých oslav. Pravidelně se tu scházejí předškolní i starší děti a mládež k nácviku hudebních a divadelních vystoupení.

Z externích akcí možno zmínit každoroční spolupořadatelství  Běhu naděje. Podílíme se finančně na dvou letních dětských táborech dětí a z výtěžku Jordánského plesu poskytujeme finanční dar Farní charitě.

V době, kdy se zde nekonají žádné akce, pronajímáme především velký sál pro komerční účely.

Možná by se dala budova Jordánu využívat ještě lépe a intenzivněji. Uvítáme proto každého zájemce - člena i nečlena spolku - s novou a zajímavou myšenkou, který bude mít chuť ji realizovat. Rádi mu k tomu poskytneme prostor a podporu. Odměnou bude dobrý pocit z vlastní seberealizace a smysluplné práce pro druhé.

Každý, kdo se nějakým způsobem zapojil do aktivit Svatojosefské jednoty, může potvrdit, kolik času, sil a organizačních schopností předpokládá nezištná amatérská  činnost pro spolek a veřejnost, zvláště pak pro dosud zaměstnané členy a příznivce v aktivním věku.