Historie a současnost

Historie zahrady „U mlýna“ („Výletiště u mlýna, „zahrada Getsemanská“, „zahrada Orelská“)

 Jak to vlastně se zahradou bylo?

Pozemek zahrady koupila od manželů Trávníčkových v roce 1928 Jednota Orla československého v Poličce a zřídila na pozemku letní cvičiště a zařízení na pořádání zábav a jiných slavností. Součástí vybavení byl kulečník, altán, jeviště, zahradní lavice a inventář (kuchyň, výčep). Dříve se také říkalo této zahradě „Orelská“ nebo „Getsemanská“. Na zaplacení ceny za pozemek si Jednota Orla čs. půjčila od Svatojosefské jednoty katolických mužů a jinochů v Poličce 10.000 Kč. Podle kupní smlouvy ze dne 15. prosince 1938 prodává Orel tuto zahradu Svatojosefské jednotě.

 tl_files/obrazky/Zahrada - foto/smlouva_trhova_1938_1.jpgtl_files/obrazky/Zahrada - foto/smlouva_trhova_1938_2.jpg

 

Půjčku 10.000 Kč + 5.000 Kč (úrok za 10 let) si Jednota odečítá z kupní ceny. Nástupem Protektorátu Čechy a Morava roku 1939 ovšem činnost na zahradě ustává.

Po válce byla zahrada do roku 1948 využívána na zábavy Svatojosefskou jednotou, Lidovou stranou spolu s dalšími katolickými spolky, Československým svazem mládeže a jinými organizacemi.  Po znárodnění byla zahrada dána do užívání Československému svazu mládeže, který odstranil dřevěné zařízení a postavil na tomto místě zděnou klubovnu. Její velikost byla zhruba poloviční, než je dnes hlavní budova. Následně byla zahrada přidělena Československému svazu chovatelů. V roce 1969 využil tehdejší předseda Lidové strany pan František Smejkal možnosti převzít zahradu, a tak na základě hospodářské smlouvy ze dne 7. května 1969 dostala Městská organizace ČSL v Poličce zahradu do trvalého užívání.

Od té doby se obnovily na zahradě tradiční „Benátské noci“, které se konaly již před válkou. Postupně se rozrostlo vybavení zahrady (inventář, dřevěné stánky na občerstvení a hudební pavilon). Po několika letech začaly dřevěné přístavky chátrat, proto se započalo s novými úpravami. Nejdříve to byla přístavba klubovny (v roce 1981). Ta získala zhruba dvakrát tak větší rozměry oproti první zděné budově, kterou vystavěl Československý svaz  mládeže. Dále se vybudoval betonový parket, pavilon pro muzikanty a zděná přístavba pro občerstvení. Během let 1984 a 1985 byly zbudovány nové lavičky. V dovybavování areálu se nadále pokračovalo pořízením nových stolů, revizí elektrické instalace.

Situace po roce 1989 byla příznivá myšlence, aby vedení KDU-ČSL (někteří členové KDU- ČSL byli rovněž členy spolku) podalo žádost na Ministerstvo vnitra o vrácení zahrady Svatojosefské jednotě, jejíž činnost byla v roce 1990 opět obnovena. Žádost byla v roce 1996 na Ministerstvo vnitra podána. Hlavním iniciátorem myšlenky o navrácení zahrady spolku  byl pan František Martinů. K němu se připojili další členové KDU-ČSL, kteří snahu o vrácení zahrady podporovali. Dle dochovaných záznamů se nejednalo o akt odebrání zahrady Lidové straně, ale o fakt, aby stát vrátil, co zabral. Myšlenka bývalého předsedy strany ČSL a také bývalého předsedy Svatojosefské jednoty pro Poličku a okolí pana Františka Martinů tehdy zněla: „Pokud KDU-ČSL bude mít zájem, bylo by morální a rozumné, aby státem vrácenou zahradu spolek Svatojosefská jednota přenechal místní organizaci ČSL“, jejíž zásluhou došlo k několika přestavbám a zhodnocením zahrady, k finančním investicím do vybavení, nepočítaje mnoha hodin práce členů ČSL.  Svatojosefská jednota byla pouhým vlastníkem bez vložené investice.  Avšak vzhledem k tomu, že vlastníkem zahrady by se v tom případě  mohl stát pouze ústřední výbor KDU-ČSL v Praze, nikoliv místní organizace KDU-ČSL v Poličce, členové KDU-ČSL i Svatojosefské jednoty od této, jinak logické,  myšlenky ustoupili. Vedení místní organizace KDU-ČSL za těchto okolností podpořilo převedení zahrady na původního vlastníka, nikoliv uživatele. Zároveň bylo mezi KDU-ČSL a Svatojosefskou jednotou dohodnuto, že KDU-ČSL bude i nadále  zahradu využívat ke svým akcím jako dosud a bude dle svých možností spolupracovat na údržbě a zvelebení areálu.

V r. 2008, kdy zahrada byla stále ještě v majetku státu (ČR), bylo její užívání Svatojosefskou jednotou právně ošetřeno pouze smlouvou mezi státem (ČR) a Svatojosefskou jednotou o „výpůjčce nemovitosti“ uzavřenou v červnu 2008. Pro spolek z této smlouvy již vyplývala povinnost se o areál zahrady starat a udržovat jej, což si vyžádalo první nezbytné investice.

V letech 2009 až 2011 proběhlo zajištění a ošetření několika přerostlých lip, u kterých hrozilo zřícení. (Pro zajímavost - již v roce 1969 bylo svoláno jednání na téma lip v areálu a jejich stínění okolním zahradám. Tehdy nebyl požadavek na skácení lip národním výborem vyslyšen a  lípy mohly růst vesele dál.)

 Vrácení zahrady původnímu majiteli Svatojosefské jednotě bylo komplikované a táhlo se od roku 1996 až do roku 2010. V létě roku 2010 nastala dlouho očekávaná událost a tou byl převod zahrady včetně budov z majetku státu České republiky na žadatele a původního majitele před znárodněním. Uplynulo dlouhých 14 let od podání žádosti do vyřízení převedení majetku zpět spolku. Ruku na srdce – někteří  z nás již nevěřili, že k převodu zahrady vůbec někdy dojde.

Chtěli bychom touto cestou za výbor spolku Svatojosefské jednoty poděkovat všem, kteří přiložili ruku k dílu a jakoukoli měrou se podíleli na přípravě všech podkladů, které bylo nutné předložit k žádosti o vrácení.

Současnost

Nyní stojíme před dalším nelehkým úkolem a tím je efektivní a smysluplné investování do areálu a maximální využití zahrady nejenom pro členy a příznivce spolku Svatojosefské jednoty a KDU-ČSL, ale i pro širokou veřejnost, školy, školky, ostatní spolky a sdružení. Ostatně tak zněla slova obou stran na společné  schůzi výboru Svatojosefské jednoty a výboru městské organizace KDU-ČSL konané dne 7. prosince 2010 na Farní charitě v Poličce. „Vybudujme nové sociální zařízení, zvelebme areál a pokusme se vybudovat na zahradě dětské hřiště, víceúčelové zařízení k využití širokou veřejností. Oslovme subjekty, od kterých bychom mohli získat finanční dotaci na realizaci projektu rekonstrukce zahrady a otevřít  bránu  víceúčelového rekreačního sportovního a odpočinkového areálu všem.“  

V r. 2011 pracujeme na získání dotace na úpravu zahrady. Pokud se nám podaří ve spolupráci s KDU-ČSL předložit kvalitní dokumentaci a budeme vybráni v náročném procesu hodnocení poskytovatelem dotace, není nereálné, že bychom nemohli v r. 2012 dotaci obdržet.  

Čerpáno z pramenů, které sepsali pamětníci - členové spolku - ze zachovaných historických i současných dokumentů a dále ze zápisů schůzí výboru spolku.